Odhalte potenciál učebních prostorů
... / O nás / ECO Magazín / Odhalte potenciál učebních prostorů

Odhalte potenciál učebních prostorů

Dnešním trendem v nových i přestavěných školních budovách je vytvářet inovativní učební prostory. Jedná se o učební prostory, ve kterých třídy i chodby snadno umožňují učení dle jednotlivých aktivit.

Projekt objevování potenciálu učebních prostorů „Unlocking learning spaces“

Výzkumný projekt Bodil Bøjerové „Unlocking learning spaces“ je realizován ve spolupráci s Rune Fjord StudioKADK, The Royal Danish Academy of Fine Arts, School of Architecture, Design & Conservation. Rune Fjord Studio je dánská návrhářská společnost, která rozvíjí projekty, kde se prolíná umění, design a architektura.

Nová škola v Hyllievångu ve městě Malmö si vybrala řešení, které v sobě kombinuje třídy, otevřené prostory chodeb a malé místnosti určené pro aktivity. Co o tom říká učitel, architekt a badatel na design moderních škol?

 

Fredrik Andersson, učitel dramatu a předškoláků, nás provádí po škole v Hyllievångu. Naše prohlídka začíná v jednom z otevřených prostorů s kuchyňkou. Prostor je rozdělen do několika „týmových oblastí“ skládajících se ze šesti tříd, různě velkých společných místností a sboroven.

„Rozložení místností nám pomáhá pracovat společně jako tým a propojit lépe studované předměty. Menší prostory pak jsou přiděleny jednotlivým předmětům jako například matematice, jazykům nebo IT,“ vysvětluje Fredrik.

Fredrik má bohaté zkušenosti s prací s učebními prostory a plánováním učeben na základě povahy studentů a plněných úkolů. Sám zdůrazňuje důležitost adaptace učebního prostoru k potřebám studentů a jejich nápadům.

„My dospělí obvykle rádi plánujeme využití každé místnosti dopředu. Pak ale přijdou děti a využijí ten prostor úplně jinak.“

 Zcela odlišná od ostatních škol

Fredrik Andersson

Fredrik Andersson, učitel dramatu a předškoláků, ve škole v Hyllievångu

Když vejdeme do jedné místnosti pro větší skupiny, okamžitě si všímáme efektu pohlcování zvuku. Jedna z dlouhých stěn, používaná jako velká nástěnka, je ve skutečnosti pohlcovač zvuku. Zvuky jsou dále tlumeny kobercem, který je položen na celé podlaze, a tak vzniká atmosféra klidu a soustředění.

„Oproti školám, na kterých jsem pracoval, je to velký rozdíl. V těchto třídách můžou všichni zpívat a nebude to problém.“

Každá třída pojme třicet dětí. Pokud potřebují pracovat na vlastních úkolech, mohou odejít do jiných učeben, kde se mohou v závislosti na svých potřebách v klidu soustředit, nebo naopak spojit s ostatními a spolupracovat. Pro Fredrika, jako učitele dramatu, je klíčový prostor a pohyb jak vevnitř, tak i venku.

„Například moji předškoláci se učí o stromech a určování jejich věku pomocí letokruhů. Děti vytvářejí kruhové formace, aby pocítily ten koncept na vlastní kůži. A k tomu potřebujete prostor.“

Mnoho inovativních řešení

Školní hřiště v Hyllievångu je rozděleno do menších oblastí pro různé pohybové aktivity. Jsou tu houpačky, prolézačky, basketbalové hřiště, multifunkční hřiště na různé míčové hry, florbalové hřiště, pingpongové stoly, běžecká dráha a doskočiště. Pro ty, kteří dávají přednost tichu, je po stranách budovy dostatek místa k sezení. Namísto plotu je školní hřiště odděleno povrchovým vodním příkopem, který slouží k výuce o udržitelnosti zdrojů a dalších témat spojených s vodnou. Navíc jako venkovní třídy fungují také střešní terasy ve třetím patře.

Škola v Hyllievångu aplikovala i několik dalších inovativních řešení. V budově nenajdete žádné skryté kouty nebo místnosti, kde by mohlo potají docházet k šikaně. Kabely, větrací a odpadní potrubí jsou zčásti viditelné za sklem tak, aby jich bylo možné využít při vyučování. Na střeše jsou instalovány solární panely a jejich produktivita je zobrazována na monitoru u školního vchodu.

V dnešním digitálním světě musíme vytvářet zcela nové způsoby práce.

Méně důrazu na klasické třídy

Kontrakt na projekt hyllievångské školy vyhrálo architektonické studio Liljewall Arkitekterl se svým konceptem školy orientované na budoucnost v provedení pasivního domu. Vedoucí architekt projektu, Stefan Östman, je specialistou na učební prostory a snaží se zmírnit důraz kladený na klasickou učebnu jako hlavní prvek vzdělávacího prostředí.

„Učitelé se stále drží představy tradiční třídy o šedesáti metrech čtverečních s místem pro třicet žáků. Tento systém pochází z osmnáctého století a je založen na jednosměrné komunikaci učitel-žák. V dnešním digitálním světě ale musíme vytvářet zcela nové způsoby fungování.“

Stefan podotýká, že žáci jsou zřídka ve stejné třídě najednou. „Vlastní místnost pro každou z tříd je plýtvání prostorem, ale byl to požadavek školy v Hyllievångu, a tak jsme zařadili na spolupráci zaměřené ‚týmové oblasti‘ v otevřených prostorech.“

Konstrukce otevřených prostorů přispívá k tlumení zvuku

Konstrukce otevřených prostorů přispívá k tlumení zvuku. Malé skupinové místnosti rozdělují prostor a vyhýbají se rovným stěnám.

Klíčová role zvuku a světla

Otevřené prostory představují obrovskou výzvu v oblasti akustiky. K dobré akustice v hyllievångské škole nijak nepřispívají ani velké prosklené prostory.

„Pocit otevřenosti a příjemného prostředí, kde vidět a být viděn, je velmi důležitý. A zároveň je klíčové kvalitní akustické prostředí,“ vysvětluje Stefan.

„Akustický strop sám o sobě nestačí – potřebujete i protihlukové stěny. Stropy musí obsahovat správné tlumicí prvky ve správné vzdálenosti mezi vlastním stropem a nosníky.“

K tlumení zvuků přispívá i provedení otevřených prostor. Moc rovných zdí zde nenajdete. Místnosti pro malé skupiny rozbíjejí prostor, který je navíc rozdělen kuchyňkou. „Myslím si, že přepážky by se měly využít ještě více, jednak kvůli akustice a také kvůli větší flexibilitě prostoru,“ říká Stefan.

 

Zapojení vedení školy a učitelů

Jak tedy zavést na aktivitách založené inovativní učební prostory v prostředí, kde je silně etablovaný koncept tradiční třídy? Badatelka Bodil Bøjerová z Royal Danish Academy of Fine Arts, School of Architecture (KADK) v Kodani, se v současnosti zabývá inovativními učebními prostory a dopadem prostředí na proces učení. Věří, že primárním faktorem úspěchu není konkrétní návrh, ale nejdůležitější je právě zapojení vedení školy a učitelů do samotného plánování.

         Největší výzvou je odvaha

          při vlastním procesu navrhování škol.

„Učitelé jsou až neuvěřitelně zvyklí na třídy. Nelze jen vytvořit nové budovy nebo přestavby podle zcela nového designu a očekávat, že budou automaticky fungovat. Je zapotřebí zavést postupné změny kultury výuky. Největší výzvou je odvaha při vlastním procesu navrhování škol.“

Typologie učebních prostorů

Ukázka učebních prostorů - od uzavřených po otevřené. V kontextu s tím umístění prostor chodeb ve školách. Zdroj: prostorové typologie Dovey & Fisher (2014) a Soccio a Cleveland (2015).

 Přepážka

 Pevná stěna

Uložiště

 Třídy

 Chodby

 Společné

 

Nové role učitelů

Bodil Bøjerová uvádí, že je nesmírně důležité zapojit učitele do plánování hned od začátku a vedení i konzultanti by měli být k jejich potřebám a názorům otevření a citliví.

„Role učitelů se naprosto změní. Mluvíme o přechodu od vzdělávání, v jehož středu je učitel, k modelu vzdělávání, v jehož středu je žák. V inovativním učebním prostoru je učitel spíše průvodcem.“

Zpracování takových prostorů se liší v závislosti na metodách užívaných při výuce. Jejich společným rysem je možnost zvolit různá prostředí podle potřeb dětí a vykonávané aktivity.

„Žáci těží z možnosti zvolit si nejlepší učební prostředí na základě vlastních potřeb. Tradiční třídy jsou ve svém provedení velmi uniformní – stejné lavice a židle.“

Barevně označené prostory

Příklad typického rozložení prostor chodeb - barevně zvýrazněny zóny jednotlivých aktivit. Zdroj: Bodil Bøjer Ind Phd, Studio KADK & Rune Fjord Studio.

 Třídy  

 Společné prostory

 Sociální zázemí  

 Odpočinková zóna

   Úložní prostory   

 Bøjerová nicméně neočekává, že by tradiční třídy ze škol zcela vymizely.

„Školy budou vždy potřebovat místo pro shromažďování a instruování žáků.“

Důraz je ve školách ovšem kladen na spolupráci při procesu učení a potřeby správného prostoru. Stejně tak roste poptávka po prostředí neformálního vzdělávání mimo tradiční třídu. Učitelům i žákům musí být umožněno zvolit si kde, kdy a s kým budou studovat.

„Prostředí neformálního vzdělávání hrají klíčovou roli při této přechodové fázi. Podněcují žáky k větší odpovědnosti a účasti na vlastním vzdělávání a zároveň jim dodávají sebedůvěru. Neformální prostory jsou flexibilnější a mohou být snáze adaptovány různým aktivitám,“ vysvětluje Bøjerová.

 

 

 

 

 

 

 

 

Text: Lars Wirtén

Fotografie: Teddy Strandqvist

Kontaktujte nás

 


Mai-Britt Beldam

Central Concept Developer - Health Care

Send an email to Mai-Britt >>

     
 

Frans Davidsson

Central Concept Developer - Office

Send an email to Frans>>

 

     
 

Colin Campbell

Central Concept Developer - Education

Send an email to Colin>>

 

     

Odhalte potenciál učebních prostorů

Jaké jsou názory učitele, architekta a badatele na design moderních škol?

Přečtěte si více

ECO Magazín - vzdělávání

Zajímavé články týkající se akustického prostředí ve školství.

Přečtěte si více

Kontaktujte nás

 


Mai-Britt Beldam

Central Concept Developer - Health Care

Send an email to Mai-Britt >>

     
 

Frans Davidsson

Central Concept Developer - Office

Send an email to Frans>>

 

     
 

Colin Campbell

Central Concept Developer - Education

Send an email to Colin>>