
Menza na madridské univerzitě
Fakulta architektury na madridské polytechnice si vydobyla pověst jedné z nejlepších architektonických škol na světě. Na fakultě se každý den potkává zhruba 5 000 studentů, 400 učitelů a 100 zaměstnanců. Budoucí architekty zde trápil stejný problém jako mnohé žáky a učitele po celém světě – nedostatečné odhlučnění.
Před instalací akustických panelů byla situace neúnosná.
Fakulta ve spolupráci se společností Saint-Gobain Ecophon rozjela zajímavý výzkumný projekt. Jeho cílem bylo vyřešit odhlučnění menzy pro studenty a zaměstnance. Nejprve se určila doba dozvuku a další zvukové vlastnosti. Poté se uskutečnila řada akustických měření, na jejichž konci měla být vybrána potřebná opatření. Bylo rozhodnuto, že zvýšení zvukové pohody si vyžádá instalaci akustických panelů na 50 % plochy stropu
Situace už totiž začínala být neúnosná. Studenti a učitelé si ještě mohli zajít na jídlo jinam, ale zaměstnanci jídelny takovou možnost samozřejmě neměli.
Tady je popis neutěšeného stavu před instalací panelů:
„V době hlavního jídla nebylo slyšet vlastního slova. Lidé na mě mluvili a já to ani nevěděla. Chvílemi jsem si myslela, že ohluchnu, jak jsem ničemu nerozuměla. A stejně se cítili i moji kolegové. Jak začali proudit lidé, byl ten hluk až k nesnesení,“ vzpomíná zaměstnankyně jídelny Agustina Ramosová.
„Když si vzpomenu na ten hluk v menze, vybaví se mi hektické prostředí, kde jste si ani nemohli popovídat. Abychom se nemuseli překřikovat, obědvali jsme s přáteli raději u našich skříněk. V jídelně se nedalo ani v klidu bavit, natož si odpočinout nebo na chvilku vypnout,“ dodává studentka Gabriela Vieiraová.
„Atmosféra v jídelně byla jinak dobrá, ale hodně jí škodil právě hluk a stres. Často jsme se radši najedli venku nebo doma, abychom tam nemuseli,“ uzavírá student Antonio Soriano.

Agustina Ramos, pracující v menze

Gabriela Vieira, student

Antonio Soriano, student
Výsledek je úžasný a nejvíce změnu oceňují studenti a zaměstnanci menzy.
Neuvěřitelný rozdíl
Ten rozdíl po instalaci akustických panelů je neskutečný. Z nadměrného hluku se stal tlumený šum a lidé se mezi sebou můžou bavit normálním hlasem. Minimalizoval se tzv. Lombardův efekt, kdy lidé zvyšují hlas s tím, jak narůstá okolní hluk.
A nyní srovnání po instalaci panelů:

Louis Maldonado, děkan fakulty architektury, je velmi spokojen s výsledkem.
„Po instalaci těch věcí na strop se situace výrazně zlepšila. Je tu větší klid a nikdo se nepřekřikuje. Je to naprosto převratné,“ porovnává Agustina Ramosová.
Studentka Arantza Uriarteová jí v menze skoro každý den. „Změna byla patrná hned na první „poslech“. Před tím to tu bylo nesnesitelné. Rychle jsem snědla jídlo a šla pryč, protože nebylo slyšet vlastního slova. Teď je tu mnohem hezčí prostředí a člověk si tu rád posedí.“
Děkan fakulty Luis Maldonado je s výsledkem výzkumného projektu nadmíru spokojený. „Výsledek je vskutku patrný, což potvrzuje i vyšší spokojenost návštěvníků menzy oproti dřívějšku.“
Studenti si teď můžou mezi sebou i povídat
Doktor César Díaz učí na fakultě akustiku. Zlepšení nám vysvětlil nižší dobou dozvuku a menším akustickým tlakem.
„Po instalaci panelů na strop menzy se doba dozvuku v prostoru znatelně snížila. Ve středních frekvencích se zkrátila na méně než sekundu. V souvislosti s tím pak výrazně poklesl i akustický tlak. Studenti si tak můžou se svými spolustolovníky popovídat až na dva metry, aniž by museli zvyšovat hlas.“
Výsledky výzkumného projektu
- Doba dozvuku se zkrátila z 2,3 na 0,8 sekundy.
- Ekvivalentní akustický tlak se snížil ze 75 na 69 dB.
- Před instalací dosahoval během hlavního jídla až 80 dB. A tato hladina už vyžaduje preventivní opatření.
- Po instalaci se vnímaná hladina hluku snížila na polovinu.
- Španělské stavební předpisy doporučují v jídelnách dobu dozvuku maximálně 0,9 sekundy.
Text: Lars Wirtén
Foto: Alvaro San Román Gómez