Studie hluku na vybraných českých školách

Akustické podmínky výuky na českých školách jsou mnohdy nevyhovující! I přes existující normu ČSN 73 0527 je doba dozvuku ve většině tříd hodně vzdálená od stanovené hodnoty.

Studenti Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích zkoumali v rámci svých bakalářských prací akustické podmínky ve školách pod záštitou Studio D - akustika s.r.o. a pod vedením Ing. Jany Dolejší. Každý ze 4 studentů si vybral základní/střední školu, resp. učebnu, která nebyla akusticky ošetřena.

Hlavním cílem bylo měření hluku v učebnách a sledování tepové frekvence učitelů před a po akustických úpravách.

 

           

      

Víte, že...

snížení hluku o 3 dB je pocitově vnímáno jako poloviční hluková zátěž?

             

 Přinášíme Vám rozhovor s jedním ze studentů.

Student: Pavel Turek

Věk: 23 let

Katedra: Stavitelství

Obor: Konstrukce staveb IV. ročník

Pavel Turek

 1. Jak jste se dostal k tématu akustiky?

Úplně poprvé jsem se s tímto vědním oborem setkal na Střední průmyslové škole, kde jsme se pouze okrajově věnovali tématu stavebních neprůzvučností. S prostorovou akustikou jsem se detailně seznámil až po zvolení bakalářského tématu (prostorová akustika učebny) na vysoké škole, které mě velice zaujalo svoji danou problematikou.

 2. Takže již nyní se setkáváte s akustikou v praxi?

Ano, nyní při škole pracuji ve firmě Studio D – akustika s.r.o., kde se zabývám převážně měřením a posuzováním hluku a vibrací. Chtěl bych poukázat na to, že akustika je ve stavebnictví mnohdy opomínaným oborem, kterému stavitelé a investoři nevěnují dostatek finančních prostředků ani času. Přitom jde o jednu z primárních stránek celé stavby. Tento obor mě baví díky své jedinečnosti a chtěl bych v něm nadále pokračovat.

 3. Proč jste si pro svoji práci vybral právě ZŠ v Protivíně?

Byla to moje prvotní myšlenka, jelikož jsem vyrůstal v nedalekém Záboří, a dále pak školu i navštěvoval. Ředitel základní školy Václav Křišťál k celé věci přistupoval velice kladně, a sám byl zvědavý na konečný výsledek celé práce od návrhu až po realizaci a vyhodnocení.     

 4. O jak velké učebně se bavíme?

Jedná se o klasickou učebnu, která se nachází v 2.NP v objektu základní školy s maximální kapacitou 30 dětí, tak jak si ji pamatují všichni z dob svého mládí. Délka 9,3m, šířka 6,7m a světlá výška 3,9m, kde jsou 4 klasická velká dřevěná okna a dřevěná stropní konstrukce s rákosovým podhledem. Obecně pro klasické učebny platí, že optimální doba dozvuku T0= 0,7s. Hodnota se může lišit na základě druhu výuky a konkrétního objemu místnosti.

 5. Jaká byla doba dozvuku v učebně před akustickou úpravou?  

 T30,500Hz = 2,2s (při 0% obsazenosti učebny). Tj. trojnásobek doporučené doby dozvuku dle ČSN.  

 6. Jaké řešení jste navrhl a proč?

Jednou z věcí, která mě zajímala, byla, zdali naměřené hodnoty po akustických navržených úpravách, budou totožné s návrhem v softwaru. Tento fakt závisí nejen na přesnosti výpočtového softwaru, ale především na deklarovaných zvukových absorpcích jednotlivých materiálů. Navrhnul jsem akustickou stropní konstrukci a stěnové obklady. Tento návrh byl ale přetlumený, a jako optimální v tomto případě byl návrh akustického stropu s kombinací výrobků Ecophon Master Rigid E gamma, Ecophon Advantage E  a Ecophon Extra Bass. Po akustických úpravách byla naměřena doba dozvuku T30,500Hz = 0,6 s (při 0% obsazenosti učebny). 

 7. Zjišťoval jste, jak se v novém prostředí cítí učitelé a žáci?

Po konečné aplikaci akustického stropu jsem o pár měsíců později provedl na ZŠ v Protivíně podrobný průzkum. Hovořil jsem s učiteli, kteří v učebně pravidelně vedou vyučovací hodiny. 80% dotazovaných uvedlo, že ve třídě velice rádi učí z důvodu pocitové změny v porovnání s jinými akusticky neošetřenými třídami. Ve třídě si dokonce i odpočinou a těší se na další vyučovací hodinu. Žáci taktéž zaznamenali pozitivní změnu a možnost větší koncentrace při výuce.

 8. Měřil jste nějakým způsobem uváděné „pocitové změny“?

Ano, v další část mé bakalářské práce jsem se zaměřil na hluk působící během výuky na učitele s tím, že byla měřena tepová frekvence vyučujícího při výuce. Z níže uvedeného grafu je jasně patrné, že tepová frekvence vyučujícího v akusticky neošetřené učebně je 90 tepů/sekundu, zatímco v akusticky ošetřené klesla na 77 tepů/sekundu. Použití akustických podhledů  má také velký vliv na snížení hladiny akustického tlaku, tedy na úroveň hluku ve třídě. Předpokládal jsem, že po instalaci akustického stropu klesne tepová frekvence vyučujícího. Nepředpokládal jsem, že hodnota poklesu bude tak vysoká.

 

Na závěr bych chtěl konstatovat, že naměřená hladina hluku během vyučovací hodiny v akusticky neošetřené učebně může mít z dlouhodobého hlediska negativní vliv na zdraví žáků i vyučujících.