Biofilie uvnitř moderních budov

Akustický design zohledňující pracovní činnosti, design zaměřený na člověka a biofilie. Koncepty, prostřednictvím kterých lze dosáhnout lepšího pracovního prostředí. „Biofilie je jako deštník, zastřešuje totiž mnohem více oblastí, než ostatní designy,“ tvrdí architekt a designer věnující se biofiliii Oliver Heath.

Office

Biofilie odráží lásku k přírodě. Čisté a jasné linie, elegantní vzhled a uvolněné prostředí plné zeleně, která si většina z nás podvědomě vybírá. S termínem biofilie přišel jako vůbec první Erich Fromm, německo-americký psycholog a humanistický sociolog během 80. let, kdy objevil spojitost biofilie a naší přirozené potřeby se obklopovat zelení, jenž je od pradávna součástí naší DNA. Do povědomí veřejnosti přišla biofilie ale o něco později a to díky americkému biologovi Edwardovi O Wilsonovi.

Oba představitelé zmiňují pevné vazby člověka vůči přírodě a to, jak jsou mnohdy lidé nepříznivě ovlivněni pobytem ve městech. 

Architekt a designer biofilie Oliver Heath.

„Jedná se o místa s vysokým výskytem stresu, technologií a nedostatkem přírodních prvků. Jsem si jistý, že stres lze opravdu zredukovat přírodní cestou tak, abychom se dokázali zotavit,“ říká architekt Oliver Heath.

Další významnou osobností zabývající se biofilií je i americký sociální ekolog Stephen Kellert. Ten vytvořil rámec prvků, jenž lze z přírody přemístit do prostředí budov tak, aby posílili spojení prostoru s přírodou. Jedná se o tyto tři klíčové oblasti:


1) Přímé spojení s přírodou
Tato první oblast pojednává o spojitosti člověka s přírodou prostřednictvím rostlin, stromů, vody, čerstvého vzduchu, pohybu, zvířat a o počasí.

2) Nepřímé spojení s přírodou
Napodobování a vyvolávání pocitů pomocí přírodních materiálů, barev, textur, vzorů a různých technologií.

3)  Lidská prostorová odezva
Vytváření útulných prostorů plných energie, jež dokáží simulovat naše smysly tak, abychom byli schopni lépe relaxovat. Patří sem například integrace jednotlivých prvků dohromady, přechodné prostory, mobilita nebo hledání cesty.

 

„K vytvoření ideálního prostředí je třeba všech atributů. To největší kouzlo biofilického designu totiž spočívá právě ve výběru různých prvků z výše zmíněných oblastí, které nám společně dopomohou k lepšímu a funkčnějšímu prostoru,“ vysvětluje Oliver Heath.

format_quote

Podle biofilního přístupu je pro člověka příznivé vracet se do přírody a také vnášet přírodu do našich měst a příbytků

Potvrzeno vědeckými studiemi

Jako lidstvo jsme si vyzkoušeli život na savanách, v lese a u moře, abychom pak nakonec mohli skončit v urbanistickém hlučném a nezdravém prostředí. Prostřednictvím biofilie se teď snažíme navrátit k přírodě a vrátit do našich životů oblasti, na které jsme během našeho postupného vývoje zapomněli. Nejvíce motivujícím faktorem podle Olivera jsou samozřejmě výsledky ověřené vědeckými studiemi zabývající se právě touto tématikou.

„Je prokázáno, že denní světlo zvyšuje efektivitu učení, že se pacienti dokážou uzdravit rychleji, pakliže jsou v prostředí, kde se nacházejí přírodní prvky a za zmínku stojí i zvýšení efektivity a produktivity u kancelářských profesí. Celý systém biofilie je založen na faktech a začíná se mu věnovat čím dál tím více architektů.“

Například hotely. To je učebnicový příklad.

„Představte si, že jedete na dovolenou a hotel, který jste si vybrali, má výhled na dvě strany – město a pláž. Kterou stranu upřednostníte a proč? Je prokázané, že většina cestovatelů se během cest neobejde bez zážitku v podobě dech beroucího výhledu, a to i přes to, že to někdy může znamenat zaplatit více.“

 

Změna přinášející dlouhodobý efekt

Ve své praxi se Oliver setkal i s názory považující biofilický design za něco, co není na rozdíl od ostatních nákladů na provoz budovy důležité. 

„V podobných případech provádíme hodnocení před a po obsazení prostoru přírodními prvky pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Jen tak lze totiž vysvětlit a pochopit hodnotu, kterou může mít budova či podnik pro tamní zaměstnance. Proč právě pro ně? 

Zaměstnanci jsou největší nákladový prvek, takže to jak pracují, případně jak své počiny mohou vylepšit, budoucí pronajímatele kanceláří velmi zajímá.“

Oliver dále zdůrazňuje i význam holistického přístupu při renovacích nebo budování kancelářských prostor.

„Výsledek neuvidíte hned – chvíli to potrvá. Lidé v prostoru budou produktivnější, šťastnější, zdravější a hlavně nebudou chtít odejít. Alespoň tak vypadá dlouhodobý trend, se kterým se setkáváme během posledních několika let. 90% většiny nákladů firem jde na zaměstnance, kterým už nestačí pouhá motivace v podobě financí nebo statusu.“

 

 

Fyzické a psychologické aspekty

„Jeden by mohl namítnout, že biofilní design je zaměřený pouze na fyzickou stránku člověka. Já si ale tento koncept představuji spíš jako deštník, který pokrývá několik oblastí, ne pouze tu fyzickou. Představte si, že vcházíte do budovy, okolní zeleň vám dovolí se naladit na správnou vlnu, a třeba vás dokonce inspiruje. Přítomnost rostlin uvnitř budov dokáže divy.“


Když Oliver vypráví o evoluci vývoje našich smyslů, chvíli zmiňuje i náš sluch. Po stovky tisíc let se náš sluch vyvíjel tak, abychom byli schopni reagovat na případné nebezpečí nebo hrozby. Lupnutí větve uprostřed lesa znamenalo nebezpečí a zvuk tekoucí vody nám naznačoval, že se nacházíme blízko vodního zdroje.

„V dnešní době jsme vystaveni úplně jiným zvukům. Ruch z ulice, zvoníci telefony, psaní na klávesnici nebo štěbetající kolegové. To jsou zvuky, se kterými se v kancelářích typu open-space setkáváme nejvíce.“

Přesně proto je třeba myslet na akustiku. Je to základ všeho, dodává Oliver.

„Nedostačující akustické podmínky mají neblahý vliv na uživatele budov a mnohdy se jedná o téma, které je designéry silně podceňováno. 

 

Další zvuková vrstva

Kromě pohodové akustiky a dobré doby dozvuku se Oliver, společně s jeho týmem zajímá i o další přídavné zvukové vrstvy, které v nás dokáží vzbudit pocit blaženosti.

„Například zvuk čerstvé tekoucí vody, který je schopen zamaskovat ruch na recepci nebo navodit lepší pracovní prostředí pro soustředění a koncentraci. Není to ale jen o tom vodu slyšet – je třeba ji i vidět. Jinak totiž docílíte opačného efektu, kdy nám naopak respondenti zmiňují, že jim zvuk tekoucí vody silně připomíná návštěvu toalety,“ směje se Oliver Heath.

Ať už to máte jakkoliv, jste připraveni oddat se přírodě?

 

Přečtěte si více o biofilickém designu na webu oliverheath.com

Nebo si poslechněte podcastovou epizodu o Biofilli (v AJ)  The Quiet Mark Podcast.

 

Text: Lars Wirtén
Fotografie: Oliver Heath Design