Akustika a péče o seniory

S věkem se náš sluch mění. Neslyšíme vysoké tóny tak jako dřív a naše sluchové pole se zmenšuje. To způsobuje, že normální konverzace může být problematická, i když v pozadí není žádný ruch. Sluch starších je mnohem více ovlivněn akustikou místnosti, než je tomu u mladších lidí, což může vést k nedorozumění, frustraci a zmatení.

Zdravotnická zařízení Výzkum

 Ztráta sluchu spojená s věkem (presbyakuze) může způsobovat problémy v komunikaci u přibližně 37 % lidí ve věku od 61 do 70 let. Tato prevalence stoupá na 60 % lidí mezi 71 a 80 lety(1).

 

Větší množství lékařských konzultací osob starších 80 let

Od roku 2009 do roku 2014 (v Dánsku) byla nejčastější skupinou pacientů, kteří se radí s lékaři, starší 80 let. Ostatní věkové kategorie se radí s lékaři méně. Občané ve věku 80 let a starší představují 10 % všech, kteří se radí s lékaři, přestože tvoří pouze 4 % populace (2).

 

chartKdyž se podíváme, jaké jsou náklady na zdravotní péči, tak vidíme, že občané starší 75 let patří na špičku žebříčku oproti jiným věkovým skupinám.

Tato čísla nám prozrazují, že máme více a více „starších uší“ v našich zdravotnických zařízeních, než jsme zvyklí, a proto musíme tento fakt brát v potaz při stavbě a rekonstrukcích místností, které slouží ke komunikaci, léčbě a péči.

Lidé, kteří jsou akusticky odříznuti od vnějšího světa, neztrácejí jen sluch, ale hrozí jim i riziko sociální a intelektuální izolace. Čím méně je mozek stimulován, tím rychleji se snižuje jeho kapacita.

 

Intervenční studie v Århusu, Dánsku

Klinika pro demenci v Dánsku nepodporovala akusticky aktivity v pokojích, což nenapomáhalo uchu staršího člověka. Místnosti měly tvrdé povrchy a nebyla v nich použita žádná akustická ošetření. To způsobovalo, že prostředí bylo hlučné, s dlouhou dobou dozvuku a špatnou srozumitelností řeči. Přesně to, co není v péči o starší žádoucí.

 

Spolupráci s Technickou univerzitou v Dánsku (DTU)

Rasmus Qupersimat Jørgensen z DTU zkoumal v rámci svého bakalářského projektu na klinice akustiku místnosti a spokojenost koncového uživatele.

Rasmus provedl akustické měření místnosti před a po instalování akustického stropu (na obrázku) v jedné z kanceláří, vyšetřovacích místností, a následně předal zaměstnancům dotazníky. Mimo jiné udělal hloubkový rozhovor s jedním z lékařů, aby se dozvěděl více o tom, jaký vliv má zvukové prostředí na zaměstnance i pacienty. 

 

Vyšetřovací místnost

Místnost, která byla ve studii využita se používala ke každodenní komunikaci a kognitivnímu testování pacientů na denní bázi. Často se jej účastnili jejich příbuzní, což znamená, že zde komunikovalo více mluvčích najednou.

Velikost vyšetřovacích místnost je velká přibližně 16 m2 a všechny povrchy jsou tvrdé: podlaha je dřevěná a zdi jsou z betonu a sádry. Strop je ze zvukově odrazového sádrokartonu. Cílem tedy bylo vyměnit akusticky odrazový strop na takový, který by zvuk absorboval.

Kvůli protipožárním požadavkům a nízkému stropu nebylo možné vytvořit nejlepší akustické řešení, tedy závěsný mřížkový systém. Aby byly splněny stavební předpisy a s ohledem na výšku místnosti a protipožární požadavky, bylo namontováno lepené 20mm řešení (Ecophon FocusTM B).



Měření a směrnice

Měření na klinice odhalilo, že i přes použití kompromisu došlo k velké změně. Podle dánských akustických směrnic pro zdravotnické vyšetřovací místnosti (BR19) by měl odrazový čas dosáhnout (T20) ≤ 0,6 sekund (s odchylkou 20 % při 125 Hz). Není zde pochyb, že pouhou instalací stropu došlo ke snížení odrazového času na mnohem lepší úroveň, která byla téměř podle směrnic. Před úpravou totiž nedocházelo k dodržení směrnic na žádné frekvenci.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Srozumitelnost řeči

Pro podporu sluchu starších je v zařízeních důležitá řečová srozumitelnost, proto byla hodnocena i srozumitelnost C50, která ale zatím v Dánsku není součástí směrnic. Ale i rozdíl 1 dB je znatelný, proto bylo zajímavé vidět, jaký vliv bude mít akustické ošetření. A zlepšení bylo pozorováno na všech frekvencích od 350 Hz a výše – to je rozdíl více jak 5 dB oproti tomu, jak tomu bylo předtím, což je zde velký rozdíl! 

 



 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyjádření koncového uživatele

Lékaři, kteří se projektu zúčastnili, se vyjadřovali ke změně akustiky místnosti pozitivně.

format_quote

Cítím velký rozdíl. Nemusím vynakládat stejné úsilí, abych mluvil určitým způsobem. Konverzace je teď velmi uvolněná.

 

Hloubkový rozhovor s jedním z doktorů odhalil, že před akustickým ošetřením byla větší šance, že lidé během kognitivních testů chybovali. Pacient někdy mohl mít vadu sluchu, aniž by to „prozrazoval“ a lékař tak mohl být na pochybách, zda je jeho odpověď nesprávná kvůli jeho sluchu, nebo kvůli kognitivnímu deficitu (tedy kvůli demenci).







(1) Baur et al., Einfluss exogener Faktoren auf Altersschwerhörigkeit, HNO 2009, Springer Medizin Verlag 2009, p1023–1028.

(2) Momentum 2015

(3) Arneborg, E., Deutsche Seniorenliga e.V., Altersschwerhörigkeit – Symptome, Ursachen, Folgen, Diagnostik, Therapie, (Age-related hearing loss – symptoms, causes, consequences, diagnosis, therapy) Ausgabe 2010; Dalton et al., 2003; Chia et al., 2007; Chisolm et al., 2004