Dobré akustické prostředí je zásadní pro kvalitní život osob s poruchami paměti

Podle odhadů se počet osob s poruchami paměti v následujících 30 letech téměř zdvojnásobí. Dostupná sluchová prostředí a dobrá akustika zajišťují těmto osobám podporu v každodenním životě a možnost vést nezávislý život.

Výzkum / Akustické studie Zdravotnická zařízení Living space elderly care

Výzkumná skupina SOTERA z Fakulty architektury na Aaltově univerzitě ve spolupráci se státními hospodářskými subjekty, městy a firmami zkoumá nová řešení bydlení pro osoby s poruchami paměti v rámci projektu MonIA (‘Různé možnosti integrovaného bydlení pro osoby s poruchami paměti’). Zásadním tématem výzkumu, na který se projekt zaměřuje, je: „Jaká řešení týkající se prostředí pro bydlení a žití jsou zapotřebí na podporu běžného života osob s poruchami paměti a na zajištění jejich dobrých životních podmínek v rámci komunity?“

Tato otázka přichází v souvislosti s celostátní výzvou týkající se zdraví a ekonomiky. Organizace Alzheimer Europe ve své zprávě z roku 2019 odhaduje, že počet osob s poruchami paměti se ve Finsku v následujících 30 letech téměř zdvojnásobí. V roce 2018 bylo ve Finsku přibližně 96 000 osob s poruchou paměti a očekává se, že do roku 2050 jejich počet vzroste na 172 000.

format_quote

Akustické prostředí má významný dopad na pohodu lidí. V rámci projektu MonIA je tato perspektiva vyzdvihována jako důležitý faktor spolu s dalšími řešeními, která podporují životy lidí s poruchami paměti.

Společnost Ecophon se aktivně zapojuje do výzkumů o akusticky dostupném prostředí pro život a práci a o tento projekt projevila zájem ihned poté, co se o něm dozvěděla.

„Již nějakou dobu se zabýváme prostředím pro život osob s poruchami paměti, zejména akustickými řešeními v těchto prostředích. Akustické prostředí má zásadní vliv na dobré životní podmínky. V rámci projektu MonIA je toto hledisko zdůrazněno spolu s dalšími řešeními na podporu života osob s poruchami paměti,“ uvádí pracovník vývoje v oblasti zdravotnictví společnosti Ecophon Jyrki Kilpikari.

format_quote

V současné době se mění jak věková struktura, tak i struktura služeb finské společnosti, čímž se zvyšuje význam vyváření prostředí na podporu osob s poruchami paměti i na podporu starších občanů.

 

Cílem je společné, diverzifikované a inkluzivní řešení bydlení

Vedoucím projektu MonIA je profesorka Aaltovy univerzity Laura Arpiainen. Její specializací je architektura podporující zdraví a dobré životní podmínky. Výzkumná pracovnice postdoktorandského studia Ira Verma se již řadu let věnuje projektům ohledně asistovaného žití a do projektu MonIA je zapojena jako vedoucí diplomové práce studentky Viivi Salminen.

„V současné době se mění jak věková struktura, tak i struktura služeb finské společnosti, čímž se zvyšuje význam vyváření prostředí na podporu osob s poruchami paměti i na podporu starších občanů. Při nastavování prostředí pro osoby s poruchami paměti jsou zásadními faktory právě akustické prostředí a možnost upravit počet podnětů. Pro funkce týkající se především poslechu a soustředění je zapotřebí odizolovat okolní hluk,” uvádí Ira Verma.

Jasná potřeba vnitřního prostředí zaměřeného na činnosti a obyvatele

Jak uvádí Ira Verma, je potřeba vyvinout nová řešení bydlení vzhledem k tomu, že život v aktuálních prostorách určených pro asistované žití může být pro osoby s poruchami paměti obtížný.

„V řadě zařízení podporujících asistované žití jsou rozlehlé prostory s ozvěnami a velkým hlukem v jídelnách a společných prostorách, a jejich akustické prostředí může vzbuzovat pocity strachu či úzkosti. Prostor by měl být navržen tak, aby jej bylo možné rozdělit do několika menších podle typu aktivity. Pokud mají obyvatelé těchto zařízení možnost uchýlit se na chvíli do klidu vlastní místnosti, netrpí tolik nepokojem či neklidem.“

Stavební materiály jako stropy a panely na zdech s hlukovou izolací či zařízení místnosti mohou mít vliv na zvukové prostředí.

„Vnitřní vybavení bytů pro seniory bývá často velmi strohé: koberce a plédy, měkké pohovky, polštářky a dekorativní předměty byly odstraněny z důvodu bezpečnosti nebo udržení čistoty. Ale tyto předměty ovlivňují pocit pohodlí a příjemnosti dané místnosti i akustické prostředí,” poznamenává Ira Verma.

Tabulka pomáhající při tvorbě akustického prostředí podporujícího paměť

Hlavním cílem diplomové práce studentky architektury Viivi Salminen na téma ‘Akustický návrh ubytování podporujícího paměť’ je vypracovat na základě aktuálních informací pokyny k tvorbě akustického prostředí podporujícího život a optimální podmínky osob s poruchami paměti. Dalším cílem je zaměřit se při tvorbě akustického prostředí více na hledisko osobnostní se zohledněním prostředí života jakožto součásti péče a určit konkrétní rysy a potřeby prostředí pro osoby s poruchami paměti tak, aby vznikala prostředí podporující paměť. Pojmy prostředí podporující paměť a věk se v této souvislosti odkazují na prostředí, které bude dostupné, snadno použivatelné a lehce pochopitelné.

„V nařízeních a předpisech pro návrh akustického prostředí nejsou zohledněny osoby s poruchami paměti, a zároveň v pokynech pro návrh prostředí pro osoby s poruchami paměti většinou nebývá zohledněna akustika prostoru. Vypracováním pokynů se tento stav zjednoduší, neboť bude k dispozici soubor informací pro tvorbu akustického prostředí pro osoby s poruchami paměti, a podpoří se význam akustiky jakožto součásti prostředí rozvíjejícího paměť. Navíc pokyny poslouží jako základ pro realizaci v praxi, jehož prostřednictvím lze upravit doporučení, a tudíž i stavby, tak, aby fungovaly lépe,“ vysvětluje Viivi Salminen.

Akustické prostředí hraje zásadní úlohu v podpoře spokojeného života

Podle Viivi Salminen určuje kvalitu akustického prostředí do značné míry použití tradičních akustických měření, ale návrh na základě těchto měření nezajistí, že bude akustické prostředí příjemné, zejména pro osoby s poruchami paměti.

„Velmi málo pozornosti se věnuje tomu, že dobré akustické prostředí je široký pojem zahrnující více faktorů, nejen izolaci hluku. Podle mého názoru je pro osoby s poruchami paměti dobrým akustickým prostředím takové prostředí, které je dostupné, známé, podporuje smysly a bere v úvahu funkce prostoru a jejich uživatele.“

format_quote

Akustické prostředí je především důležité na podporu vzájemných kontaktů, neboť poruchy paměti často představují překážky v pochopení, co jsme slyšeli, a k udržení toku konverzace.

Pokud se akustika zohlední v plánování prostoru již od začátku projektu, bude pocit z prostoru ve výsledku diverzifikovanější a vyváženější.

„Smyslové a akustické prostředí má pro osoby s poruchami paměti zásadní vliv na spokojenost a běh každodenního života. Akustické prostředí je především důležité na podporu vzájemných kontaktů, neboť poruchy paměti často představují překážky v pochopení, co jsme slyšeli, a k udržení toku konverzace. Podle výzkumu ovlivňuje akustické prostředí kvalitu života osob s poruchami paměti také tím, že zlepšuje kvalitu spánku a omezuje neklid, úzkost, používání psychoaktivních léků i napětí vůči ošetřovatelům a zaměstnancům,“ uzavírá Viivi Salminen.

Projekt MonIA

Cílem projektu MonIA vedeného výzkumnou skupinou pro architekturu podporující zdraví a dobré životní podmínky (SOTERA) na Aaltově univerzitě je prozkoumat a navrhnout nová flexibilní řešení pro život na rozhraní v domácím prostředí a v zařízení s asistovaným žitím. Dalším cílem je podpořit společné, diverzifikované a inkluzivní řešení a omezit sociální izolaci seniorů s mírnými poruchami paměti.

Do projektu jsou vedle Aaltovy univerzity zapojeny tyto subjekty: Ministerstvo životního prostředí Finska, Finské centrum financování a rozvoje bydlení (ARA), města Helsinky, Jyväskylä, Pori, Porvoo a Kirkkonummi, HEKA Oy, Yrjö ja Hanna Kodit a Saint-Gobain Finland Oy / Ecophon.