Udržitelný design a kvalitnější pracovní prostředí

Juia Ayuso Sanchez vede tým lidí v CBRE Lab, který se zabývá integrací inovativních řešení a výzkumných procesů, které následně aplikuje do skutečných případů. Její výzkum z Polytechnické univerzity v Madridu a Univerzity Keio v Tokiu se tak soustředí na použití zeleně, množství denního světla a použití dřevěných materiálů na pracovišti. Lze tímto způsobem vytvořit lepší podmínky pro práci?

„Několik studií potvrzuje, že udržitelným pracovním prostředím lze dosáhnout vyšší produktivity a celkové spokojenosti lidí na pracovišti. Jakým způsobem lze tyto faktory změřit?“ Přesně tím se ve svém doktorandském výzkumu zabývala  i Julia, která nakonec úspěšně našla odpověď a přišla tak s formulí, kterou lze aplikovat na architektonický design.

„Vědecký způsob jsem zkombinovala s holistickým přístupem, který bere na vědomí fysiologické, psychologické, emocionální a kulturní faktory, které mají vliv na produktivitu a celkovou pohodu lidí,“ říká Julia. Výsledky naznačují, že biofilní prvky na pracovišti zlepšují produktivitu, kreativitu a dokonce i zdraví a pohodu lidí.

„Nový systém jsme již otestovali na několika pilotních projektech a je to skvělý dodatek k ostatním měřením,“ dodává. Samozřejmě si jsme vědomi toho, že žádná kouzelná formule či definice ideálního pracovního prostředí neexistuje, vysvětluje Julia. I přes to bychom ale chtěli veřejnost obeznámit se třemi nejdůležitějšími pilíři, prostřednictvím kterých lze dosáhnout lepšího pracovního prostředí.

1. Personalizace

„Kancelářské prostory jsou místem určeným k pracovním aktivitám a kromě podnikového prostředí zde dochází i k upevňování pocitů komunity a vzájemné spolupráci mezi zaměstnanci.“

2. Výhody pro zaměstnance jsou prezentovány tak, aby jim porozuměli

„Školením zaměřeným na možnosti využívání pracovního prostoru se nám povedlo zvýšit produktivitu zaměstnanců o 63,34 % a kreativitu o skvělých 13,50 %. Skvělý design je důležitý, ale jako samotný bohužel nestačí.“

3. Akvárium: design, který naladí vaši mysl

„Přítomnost vody v prostoru je jedním z řešení, které kombinuje různé přírodní elementy, jako je vegetace, oxygenace (navázání kyslíku, okysličení), zvuk pohybující se vody nebo cirkadiánní osvětlení. Mnoho studií dále potvrdilo, že přítomnost akvária má nejen, že pozitivní vliv na pro naši duši, ale také reguluje vlhkost okolí a zlepšuje tepelný komfort. To zase vede k vyšší úrovni osobní spokojenosti společně s mnoha kvantifikovatelnými výhodami.“

Ve své studii jste se také věnovala meření hladiny hluku. Co za tím stálo?

„Existuje již řada studií zabývajících se dopadem vnitřního prostředí v souvislosti s elektrickými a mechanickými systémy, tepelnými faktory, hlukem, vibracemi a ergonomickým vybavení kanceláří. Moje práce je tedy jedním z vůbec prvních výzkumů svého druhu, protože se v ní věnuji hlavně kombinaci proměnných ve spojitosti s biofilií a designem. Této oblasti se totiž dříve moc pozornosti nevěnovalo, rozhodla jsem se to tedy napravit.“

Jak v rámci vašich projektů v CBRE řešíte probematiku akustiky?

„Rozhodně si nemyslím, že by někoho v této době napadlo umístit své zaměstnance do izolovaných krabic. Hodně se také potýkám s otázkou soukromí v kancelářích typu open space, jenž přestávají současným agilním organizacím vyhovovat. Pozorujeme trend, kdy se firmy snaží zcela otevřené prostory rozdělit na více menších, a to nejen prostřednictvím akustických prvků. Firmy si uvědomují, že nyní nastává ideální čas pro změny, kterým ale předchází zdlouhavé schvalovací procesy, což dává smysl. Nikdo totiž nechce investovat do něčeho, kde není jasný výsledný efekt, takže se vždy na benefity, kterých lze docílit pomocí úprav, zaměřujeme vždy jako první.

Pracovala jste a žila v Japonsku, kde jste dokonce dělala i váš výzkum. Myslíte si, že kulturní rozdíly hrají velkou roli při plánování nových pracovišť?

„Svým klientům vždy prezentuji úspěšné projekty z Japonska, Španělska či Velké Británie, protože pak mají mnohem větší představu o tom, jak moje metoda funguje. Samozřejmostí je i sdílení nejčastějších chyb, se kterými se ve své praxi setkávám nejčastěji. Jedním z takových příkladů je moje studie pro japonskou firmu, která se zabývá výrobou dřevěných interiérových prvků. Jejich největší cílovou skupinou jsou residenční objekty, které ale chtěli rozšířit i o ty kancelářské. V rámci výzkumu jsem porovnávala dva stejné prostory, kdy jsem jeden zachovala v původním stavu a ten druhý obměnila za nábytek ze dřeva.“

„Výsledek byl překvapivý, protože se přišlo na to, že zaměstnanci v kanceláři vybavenou nábytkem ze dřeva byli méně produktivní a dokonce jim vadila i samotná vůně dřeva. Účastníkům výzkumu totiž bylo v průměru 18 let a s takovým prostředím se mnozí z nich setkali poprvé. Jedná se tedy o příklad toho, že žádné jednotné řešení nebo kouzelná formule neexistuje a je třeba vše řešit individuálně.“

Text: Lars Wirtén