Nová metoda pro optimální akustický design ve velkoprostorových kancelářích

Tradiční způsob, jak pochopit chování prostoru v budovách, je stanovit, jak místnost reaguje na zvuk za použití zvukoměru, když je místnost prázdná. Týká se to doby dozvuku, okolního hluku či srozumitelnosti řeči. Akustická odezva této místnosti je jedním z faktorů, který může přispět k akustické spokojenosti. To vám ovšem neřekne nic o hustotě obyvatel v místnosti anebo jaké činnosti se tam odehrávají – to jsou faktory, které intuitivně ovlivní akustickou spokojenost daných obyvatel.

„Když se ale podíváte z druhé strany na to, co uživatelé kanceláří říkají o jejich zkušenostech, získáte jinou perspektivu o tom, co je dobré a co není,“ přibližuje Harvie-Clark.

Tři pilíře akustické spokojenosti

Je třeba prozkoumat a vytyčit tři pilíře akustické spokojenosti, abyste lépe porozuměli:

1) akustická odezva místnosti,

2) přilehlosti, činnosti a prostředí v místě,

3) lidé, osobní preference a kultura.

„Musíte vědět, zda lidé pracují hlavně po telefonu, samostatně anebo zda spolupracují s lidmi v kanceláři. To je druhý pilíř. Nejdůležitější je však třetí pilíř. Slyšet nechtěný hovor odvádí pozornost, ale myslím, že skutečný dopad je rozmrzelost a ta vzniká při nedostatku kontroly. Pocit kontroly, i v případě, že ji lidé nevyužijí, má velký dopad. V kancelářích založených na činnostech mají lidé z ničeho nic kontrolu v rukou.

Kontext aktivit

Společnost Apex vynalezla metodu, která měří akustický dopad na různé činnosti pracovních stanic nacházejících se poblíž. Bere do úvahy i kontext činností, ne pouze faktory typu vzdálenost a úroveň hluku.

„Pokud máte oddychovou zónu blízko skupiny pracujících lidí, bude to pravděpodobně rušivější než místo spolupráce poblíž řady stolů. Důvodem je to, že lidé budou v této zóně pravděpodobně hovořit o tématech nesouvisejících s prací. Takovéto rozhovory jsou pro lidi, kteří se snaží soustředit, nepříjemnější jak rozhovory o práci. Na druhou stranu, zasedací místo v zóně aktivně spolupracujících lidí může být méně choulostivé pro rozhovory a může efektivně fungovat s nižší ochranou proti hluku.“

Citlivost ve vztahu k hlukovým emisím

Společnost Apex charakterizovala různé typy oblastí a úrovní zvuku, které vydávají, společně s citlivostí hluku při různých typech práce. Metoda používá Index rušnosti k charakteristice citlivosti každé oblasti. Také bere v potaz úroveň hluku v pozadí, což je kombinace hluku ze stavebních služeb a hluk v pozadí činností.

„Vytváříme předpoklady, kolik ochrany potřebují různé typy prostorů na základě jejich citlivosti na hluk ve vztahu k emisím hluku jiných prostorů. Víme tak, kolik ochrany vůči hluku potřebujete v jedné či druhé oblasti. Nenavrhujeme určitá designová řešení. Tato metoda nám pouze řekne, jakou úroveň ochrany vůči hluku je třeba.

Harvie-Clark hovoří o tom, že dobří interiéroví designéři tuto metodu využívají intuitivně.

„První, co udělají, je to, že kancelář rozdělí do zón – rozmístí hlučné a tiché zóny do odlišných částí kanceláře. Ovšem, když dojde na detaily a oblasti rozličných činností se sejdou vedle sebe, nemají konkrétní metodu, kterou by charakterizovali, co je zapotřebí v rámci ochrany vůči hluku. Navíc netuší, jak zdůvodnit ochranu vůči hluku. To je jeden z důvodů, proč jsme vyvinuli tuto metodu.“

Kontrola vede k velkým zlepšením

Harvie-Clark uvádí příklad kanceláře, jež byla renovovaná pro práci založenou na činnostech. Ovšem nic se nezměnilo v rámci osvětlení, kvality vzduchu, teplotních podmínek či akustického standardu. Společnost Apex vypracovala studii akustického výkonu místnosti před a po renovaci. Akustické parametry charakterizující místnost byly téměř identické. Měřily se také osvětlení a teplotní podmínky.

„Lidé neporovnatelně lépe vnímali fyzické prostředí. Z uživatelských průzkumů se zjistilo, že spokojenost se světelnými podmínkami se zlepšila o 23 procent, teplotní podmínky stouply o 39 procent a akustické prostředí se zlepšilo o 21 procent. A přitom se v rámci fyzických podmínek nic nevylepšovalo. Nicméně lidé byli mnohem spokojenější, protože jim rozložení kanceláře poskytlo určitou míru kontroly. Mít kontrolu nad prostředím změní váš pohled na něj.

Zvýšená produktivita s vylepšenou akustikou

Proto Harvie-Clark tvrdí, že lze zlepšit akustickou spokojenost jen tím, že dáte lidem možnost volby a kontrolu. Potom můžete postoupit na další úroveň zkvalitnění zvukového prostředí. Zde začíná Harvie-Clark s kolegy modelování, aby zjistili, kde přesně a nakolik potřebujete lepší ochranu vůči hluku, abyste zlepšili celkové zvukové prostředí a tím ve výsledku i zlepšili blahobyt a výkonnost personálu.

„Víme, že největší náklady organizace nevyloží na stavu či design kanceláře, ale na personál. Pokud budou šťastnější a výkonnější, tak to za to stojí.“

Ani komplikované ani drahé

Metoda společnosti Apex je založená na modelování, ne měření.

„Dokonce už v existující kanceláři používáme pouze modelování. Pokud vaše kancelář už existuje a chcete znát účinek určitých změn, můžete si vypočítat změny za pomocí modelu. Je dost obtížné dosáhnout dobrou shodu mezi modelem a vnitřními mírami.“

Tato metoda není podle Harvie-Clarka ani komplikovaná ani drahá.

„Potřebuje jen kritické oko,“ směje se Harvie-Clark. „Není to o nic dražší, než jakákoliv jiná akustická poradenská firma. Je to pouze o tom přemýšlet více holisticky, z jiné perspektivy. Nemůžete brát v potaz fyzické akustické prostředí bez toho, abyste nezvážili i činnosti, které tam lidé dělají.“

Text: Lars Wirtén

Anotace: Metodu společnosti Apex zmiňuje i připravovaná norma ISO 22955 jako metodu k určení akustických požadavků mezi oblastmi s různým typem využití.

Přečtěte si více o metodě společnosti Apex!