Díky chytrým učebnám se žáci cítí jako doma

Chytré učebny jsou výukové prostory, které jsou navrženy v rámci tří dimenzí: pedagogické, environmentální a digitální, přičemž pedagogická dimenze je primární. Tyto dimenze vycházejí z vědeckého výzkumu v rámci projektu vedeného Otevřenou univerzitou Katalánska v Barceloně.

„Chytré učebny umožňují výuku v prostředí, které dbá na pohodu všech a reaguje na všechny pedagogické potřeby,“ říká Maria Casanovas Bayo, jedna z výzkumných pracovnic pedagogického týmu.

Koncept chytré učebny není primárně o designu. Nestanovuje se zde přesně, jaký nábytek máte mít nebo kde a jak má být umístěn. Můžete však zapomenout na starý školní design s učitelskou židlí u tabule a řadami lavic se stohovatelnými židlemi pro žáky. Flexibilita je první z deseti zásad, které definují chytrou učebnu.

„Chytrá třída nabízí různé způsoby pobytu ve třídě. Žáci mohou pracovat vsedě na podlaze nebo na pohovce, stejně jako u lavice na židli. Každá třída je jiná a je výsledkem jedinečného procesu společného navrhování spolu se školou, a to včetně zapojení žáků,“ vysvětluje Maria Casanovas Bayo.

Dvanáct probíhajících projektů

Výzkumný projekt Chytré učebny byl zahájen v roce 2016 a podílí se na něm deset výzkumníků ze čtyř různých univerzit ve Španělsku. Brzy začali navrhovat pilotní učebny na veřejných školách v Katalánsku. V roce 2019 využívalo chytré učebny více než 2 000 žáků na třech základních a dvou středních školách. Vzbudily velký zájem médií i dalších škol. Dnes jsou Chytré učebny nejen výzkumným projektem, ale také poradenskou firmou.

„Dnes máme dvanáct probíhajících projektů, přičemž jeden pro město Viladecans u Barcelony zahrnuje jedenáct základních škol,“ říká Maria Casanovas Bayo.

10 zásad pro chytré učebny

Při navrhování výukových prostor vychází koncept chytré učebny z  deseti zásad, neboli klíčových faktorů:

1. Flexibilita. Návrh a konfigurace musí vyhovovat všem vzdělávacím potřebám různých osobností a podmínek.
2. Přizpůsobivost. Učebna a podpůrné vzdělávací prostředky musí být schopny reagovat na širokou škálu specifických vzdělávacích potřeb.
3. Komfort. Výuka musí zohledňovat fyzickou a psychickou pohodu. Všechny parametry prostředí prostoru musí být řízeny a regulovány.
4. Mnohotvárnost. Odpovídající prostředky musí pokrývat širokou škálu vzdělávacích návrhů a možností výuky.
5. Konektivita. Zařízení musí být jednoduše a snadno připojitelná k internetu a kvalita připojení musí být špičková.
6. Personalizace. Žáci se musí s prostorem a různou dynamikou ztotožnit a propojit se s nimi. Musí být k dispozici úložný prostor pro jejich osobní věci.
7. Organizace. Musí existovat kritéria, strategie a možnosti, které pomohou uspořádat prostředky a prvky prostoru a zvýší jejich využití, dostupnost a funkčnost.
8. Otevřenost. Konfigurace a struktura musí být otevřeny vnějšímu světu a jiným prostorům, musí umožňovat vizuální a fyzický přístup z interiéru do exteriéru a naopak. Musí existovat vazby na vnější svět.
9. Bezpečnost. Každý se musí při používání prostor a prvků, které obsahují, cítit bezpečně.
10. Udržitelnost. Prostory musí být navrženy tak, aby podporovaly udržitelnost a recyklaci a používaly zdravotně nezávadné, udržitelné a ekologické suroviny.

Klíčová je kulturní změna

S ohledem na těchto deset zásad je zřejmé, že chytré učebny nejsou jen o fyzickém návrhu prostoru. Pro splnění těchto zásad je třeba změnit pedagogickou kulturu a kulturu chování ve škole. To může být při zavádění chytrých učeben problém. Na druhou stranu chytrá učebna podporuje kulturní změnu.

„Je třeba budovat kulturu, v níž spolu žáci a učitelé komunikují a respektují se navzájem a chápou potřebu pohybu. Tradiční třída představuje fyzickou bariéru a nabízí pouze statický způsob učení. Některé školy jsou schopny se tomu snadno přizpůsobit, jiné školy musí na změně kultury pracovat aktivněji,“ říká Maria.

Žáci se potřebují hýbat

Možná si říkáte, že v dnešních školách panuje už tak docela uvolněnost a že není příliš dobrý nápad podporovat ještě více pohybu zřízením „flexibilní“ třídy. Podle Marie je však efekt opačný.

„Výzkumy o tom, jak se učíme, říkají, že pohyb je velmi důležitý. Žáci se potřebují hýbat a komunikovat, aby měli z učení smysluplný zážitek. Fascinovalo by vás, kdybyste viděli, jak žáci pracují v chytré učebně. Prostředí je klidné, žáci soustředěně pracují na svých projektech, zatímco učitelé se pohybují a komunikují s nimi. Je to svým způsobem kouzlo, když to vidíte v pohybu!“

Zásady flexibility, přizpůsobivosti a mnohotvárnosti mají zajistit, aby třída poskytovala pohodu a kontrolu pro více typů žáků. Samotná myšlenka chytré učebny spočívá v tom, že všichni žáci by bez ohledu na svoji osobnost měli mít dobrou zkušenost s učením a mělo by se jim v učebně dařit.

„Když nabízíte různé způsoby práce a pobytu ve třídě, s prostory pro samostatnou i společnou práci, podporujete vlastně různé typy osobností a potřeb.“

Důležitost zvuku

Když máte v jednom prostoru prostory pro klidné i rušné druhy práce, stává se zvukové prostředí klíčovým. Jednou ze součástí nabídky dobrého akustického prostředí jsou nejrůznější materiály, např. pohlcovače zvuku v podhledu, na stěnách, na panelech, pod podlahou a v nábytku.

„To je velmi důležité. Opět je však potřeba pracovat také s kulturou a podporovat nový způsob chování. Jedním ze způsobů je uzavírání dohod o přijatelné úrovni hlasu. Na podporu toho lze instalovat zařízení na měření zvuku, aby žáci hladinu hluku sami viděli a regulovali,“ říká Maria a pokračuje:

„Dobré akustické podmínky jsou důležité, protože pomáhají soustředit se a také lépe komunikovat. Nyní pracujeme na měření vlivu akustiky na studijní výsledky žáků. Můžeme pozorovat účinky z hlediska vnímání a reakcí učitelů, čeká nás však ještě další výzkum akustických účinků.“

Prostory, které se starají

Pilotní učebny byly uvedeny do provozu před rokem a půl – a pak výzkumný projekt z větší části pozastavila koronavirová pandemie. Již nyní jsou však ohlasy žáků, učitelů i rodičů obecně velmi pozitivní.

„Slyšeli jsme, že žáci mají pocit, že se o ně prostor stará, že ve třídě opravdu chtějí být. Někteří říkají, že se tu cítí jako doma. Učitelé vnímají, že atmosféra je tišší, klidnější a příjemnější a že žáci dělají větší pokrok ve svých čtenářských schopnostech, což je jeden z příkladů.

Kvůli situaci s COVID-19 nemohou výzkumníci projekt analyzovat tak, jak by chtěli. Zatím mají k dispozici sebehodnocení učitelů – pomocí stupnice 0 až 5 se měřilo, jak učitelé vnímají zlepšení ve srovnání s tradičními třídami. Většina hodnocení v rámci sebehodnocení se pohybovala mezi 4 a 5 body.

„Je příliš brzy na to, abychom o dopadech na výsledky studie mohli říci něco vědeckého. Musíme je konfrontovat se zájmovými skupinami, systematickým pozorováním a dlouhodobými kvantitativními údaji. Ve výzkumu budeme pokračovat, jakmile se situace zlepší,“ uzavírá Maria Casanovas Bayo.

Text: Lars Wirtén