Popis požáru v rámci místnosti
Požár v místnosti může být členěn do různých fází:
Počáteční fáze
Počáteční fáze neboli vznik požáru závisí na velikosti zdroje vznícení a na vlastnostech materiálů a objektů, které jsou přímo zasaženy.
Růstová fáze
Během růstové fáze nabývá požár na rozsahu a začínají hořet další objekty v okolí vzniku požáru. Vznítit se může dokonce i povrchové obložení stěn, podlahy a stropu v blízkosti ohně. Začíná se vytvářet stále větší množství kouře a tepla a v oblasti pod stropem se formuje vrstva horkých požárních plynů.
V růstové fázi je požár lokální. Požární charakteristiky povrchových obložení hrají při rozvoji požáru důležitou roli..
Gradace - rozvinutí
Během růstové fáze může dojít k rozvinutí požáru. To nastane, když požár dosáhne takové intenzity, že ztratí lokální charakter a pohltí veškeré hořlavé materiály v místnosti. Uvolňuje se velké množství tepla a plameny šlehají ven okny a dveřními otvory..
Obecně platí, že k rozvinutí dochází, jakmile požární plyny v místnosti dosáhnou teploty 500 – 600 °C. Tepelné vyzařování z vrstvy požárních plynů je v této fázi tak velké, že způsobí vznícení všech hořlavých materiálů.
K rozvinutí může dojít jen několik minut po vznícení. Lze je však oddálit, nebo dokonce úplně eliminovat. To se může podařit v místnosti, ve které se nachází jen malé množství hořlavých materiálů a která je vybavena povrchovými obklady, jež pouze zanedbatelně přispívají k rozvoji požáru.
Po rozvinutí dosahuje požár maximální úrovně. Délka a intenzita požáru je nyní dána hlavně přívodem vzduchu a „požárním zatížením“, tj. objemem přítomných hořlavých materiálů.
Ústupová fáze
Ústupová fáze nastává, jakmile požár začne uhasínat.